Dneska jsem poprvé od svýho příjezdu viděla zdatného českého komisaře Špidlu a byl to opravdu zážitek. Tenhle týden mě opustili oba kolegové, kteří mi normálně velí, a tak si už bohužel nemůžu užívat pohodlného a nezodpovědného závětří. Tím pádem si připadám jako postava filmu Žena na pokraji nervového zhroucení.
Abych udržela fazónu a abych po 16hodinový pracovní době byla schopná usnout, dívám se v televizi na hodně stupidní pořady (nejlíp v holandštině) a taky mírně popíjím. Čímž pádem nevypadám tak docela zdravě. Těkavý pohled, popelavá pleť, oči jak po šedým zákalu.
Dnes ovšem přišla vzpruha v podobě maratónského běžce Špidly.
Nastoupil na tiskovou konferenci na "lákavé" téma omezování pracovních úrazů jako na popraviště. Vypadal, že spal ještě míň než já (kupodivu), vypadal, že toho za poslední dny hodně vypil (a to je nejspíš abstinent), byl tak nějak celej nakřivo. Když začal mluvit, potvrdily se moje nejhorší obavy.
Před zahraničními novináři začal pan komisař mluvit suverénně česky a svůj (mimochodem nijak zvlášť zajímavej) projev dokonce četl z papíru! Podle mě to byla ostuda, uměleckej dojem - nula, technicky - nula.
Když jsem ho tam ale viděla, jak trápí celý auditorium, ulevilo se mi. V Bruselu je rozhodně aspoň jeden člověk, kterej má za sebou taky těžkej tejden a vypadá hůř než unavená liška. Ve výkonnostním žebříčku belgickejch Čechů nejsem poslední... Snad bych se dokonce mohla stát komisařkou - pokud jsou, jak se zdá, oči jako šedým zákalu dobrou kvalifikací.
Abych udržela fazónu a abych po 16hodinový pracovní době byla schopná usnout, dívám se v televizi na hodně stupidní pořady (nejlíp v holandštině) a taky mírně popíjím. Čímž pádem nevypadám tak docela zdravě. Těkavý pohled, popelavá pleť, oči jak po šedým zákalu.
Dnes ovšem přišla vzpruha v podobě maratónského běžce Špidly.
Nastoupil na tiskovou konferenci na "lákavé" téma omezování pracovních úrazů jako na popraviště. Vypadal, že spal ještě míň než já (kupodivu), vypadal, že toho za poslední dny hodně vypil (a to je nejspíš abstinent), byl tak nějak celej nakřivo. Když začal mluvit, potvrdily se moje nejhorší obavy.
Před zahraničními novináři začal pan komisař mluvit suverénně česky a svůj (mimochodem nijak zvlášť zajímavej) projev dokonce četl z papíru! Podle mě to byla ostuda, uměleckej dojem - nula, technicky - nula.
Když jsem ho tam ale viděla, jak trápí celý auditorium, ulevilo se mi. V Bruselu je rozhodně aspoň jeden člověk, kterej má za sebou taky těžkej tejden a vypadá hůř než unavená liška. Ve výkonnostním žebříčku belgickejch Čechů nejsem poslední... Snad bych se dokonce mohla stát komisařkou - pokud jsou, jak se zdá, oči jako šedým zákalu dobrou kvalifikací.
Komentáře