Kmotra liška & Sultán Tyrl

Sultán má k televizi nejednoznačný vztah. Na jedné straně vypíná při každém dabovaném filmu, úpí, když zajímavý hudební pořad dávaj ve 3.40, prchá před reklamami na vodu a sarkasticky se pochechtává nad výrazy jako "aktivní minerál" a "reflektory světla" (TO je nejvíc, úplně vidím ty trotly jak se snaží přeložit tu reklamu z angličtiny a pak rezignují : no von si toho stejně nikdo nevšimne). Na druhou stranu se nenechá vyrušit od delirantního večerníčku o červovi, kterej bydlí v samohybném jabku. (Ať mi nikdo netvrdí, že tohle napsali ve střízlivým stavu.) Aby toho nebylo málo, Sultán si sám smočil v kulturním pořadu na menšinovém kanálu. Byla to fraška. Sultán se totiž připravoval. Hodně to uměl, a mohl po pět minut sypat zajímavé historky o svém autorovi. Probíhalo to takhle: nejdřív byla píseň kapely Zrní (??). Pak rozhovor se zajímavou mladou režisérkou. Pak další píseň skupiny Zrní: takový ten song, co je celý klidný, ale na konci se jako rozjede a jedem chlapi

Jsem zrovna nastartovanej z pindání do televize, tak pindám dál. Viděl jsem ve zprávách obrázky novýho baráku od Gehryho (hotel Marques de Riscal), prej "jako jedna z mála dneška vzdává hold organickým a efektním formám" (K. Křížová, Novinky). No to jsem nevěděl, že hromada zkroucenýho hliníkovýho plechu je organická forma. Efektní to je, to jistě, ale to je Rath taky. Podle mě to vypadá, jako když se partička transformerů po flámu vyzvrací na tři bruseláky. Nic, co bych chtěl vidět víckrát po sobě. Howgh.

Náš večerní režim: dítě se s potěšením okoupe v kybliku - naučilo se plácat dlaní do vody, to je vám legrace... už aby samo sedělo, posadíme je pod sprchu a bude po cákání. Pak jde spát, což se neobejde bez řevu, ale všichni tři už to přijímáme jako danost. Pak spí a v různých intervalech se budí - jednou, dvakrát, pětkrát za noc. Frekvence buzení má patrně nějakou zákonitost, ale my nevíme jakou, a tak trpíme. Liška se musí vždycky probudit víc (a nabídnout prs), ale i Sultán je vytržen ze spaní. Výsledek: ráno je vyspané jenom dítě. Všichni rodiče jistě znají, ani bych to sem nemusel spát. Psát. Dneska jsem s ní vstal v šest, a dorazil do práce v nepoužitelném stavu. Ne že by to někomu vadilo. Nemůžu zapomenout na lehce delirantní polosen, který jsem měl někdy nad ránem: moje dlaň spočívá na čemsi teplém a drsném. Hm. Vzápětí se ukazuje, že ji mám položenou na tváři. Pomóc! Co se mi to stalo s obličejem? Co to na něm mám? Písek? Železné piliny? Skelnou drť. Nakonec si uvědomuju, že j

Na Starém Městě pražském, v bývalém židovském městě, na nároží u restaurace Solomon, stojí silný nablýskaný motocykl a přes objemnou nádrž má napsáno: "Our hogs are kosher". Myslel jsem si, že hog je slangový výraz pro motorku a že jsem objevil důkaz existence ortodoxních motorkářů, oho. Nahlédnuv do slovníku jsem zjistil, že je to ještě vypečenější - hog je slangový výraz pro harleye, ale hlavně pro prase.