Poznámka o Lovani: tam mě to teda moc nebavilo. Markt plnej kavárenských stolků, katedrála... asi jsem měl málo času, asi mě brzdil kufr, co jsem vlek. Světlým bodem bylo množství dívek: asi že to je univerzitní město. S tím souvisí taky socha-fontána u katedrály: skřet jakýsi s knihou v ruce, kterému skrze trychtýř teče moudro do hlavy. Aspoň si to tak představuju - v den mé návštěvy v Lovani moudrost netekla.
Poznámka o zapouštění kořenů: - jasně, trochu brzo na tak silný slova, ale když přijede návštěva, provádíme ji po širé Belgii tak zasvěceně, že to už o něčem svědčí. Naopak si návštěva občas žádá návštěvu místa, které bychom jinak možná vynechali: třeba kostel u Grotte Marktu v Bruselu, okolo kterého jsme několikrát prošli, ale nevlezli dovnitř. Ode dneška vím, že jsou tam skvostné moderní vitráže a že je to kostel se zahnutou lodí - něco takovýho jsem v životě neviděl. A návštěva vyvolá i chuť na chvíli opustit vyšlapané chodníčky a najít něco, co jsme ještě neviděli: tentokrát jsme hledali a našli už zmiňovanou čůrající holčičku - podstatně vtipnější než ten kluk, co ho všichni očumujou. Čůrá ve výklenku za mříží (aby na ni nemohli zvrhlíci? spíš zloději...) v Impasse de la Fidelité. Zajímavý detail přinesla i opětovná návštěva Brugg: vedle kostela Panny Marie (tam co je ta Michelangelova socha) stojí u pilíře taková kovová věc, vzdáleně připomínající telefonní budku, ze které se na druhý vyklube pisoár... Nevyzkoušel jsem. (Doufám, že tematická příbuznost těchto nálezů nevrhá na Belgii špatné světlo. Nebo na mě!)
Poznámka o francouzštině: v podstatě ji tu nepotřebujete. Pivo i mušle si objednáte i anglicky, nakupovat můžete v Delvitě (zde Delhaize), i na nádraží pochopí, kam chcete jet, přestože název cílové stanice vyslovujete jako... Čech. Ale přijdou chvíle, kdy jeden zalituje. V prodejně komiksů například. Frankofonní oblast je rájem komiksu, a když jeden (já) francouzsky neumí, může jen bezmocně slintat nad tou nabídkou. No uvidíme, snad si z toho jeden (já) vezme poučení a francouzsky se naučí, lenoch!
Poznámka o zapouštění kořenů: - jasně, trochu brzo na tak silný slova, ale když přijede návštěva, provádíme ji po širé Belgii tak zasvěceně, že to už o něčem svědčí. Naopak si návštěva občas žádá návštěvu místa, které bychom jinak možná vynechali: třeba kostel u Grotte Marktu v Bruselu, okolo kterého jsme několikrát prošli, ale nevlezli dovnitř. Ode dneška vím, že jsou tam skvostné moderní vitráže a že je to kostel se zahnutou lodí - něco takovýho jsem v životě neviděl. A návštěva vyvolá i chuť na chvíli opustit vyšlapané chodníčky a najít něco, co jsme ještě neviděli: tentokrát jsme hledali a našli už zmiňovanou čůrající holčičku - podstatně vtipnější než ten kluk, co ho všichni očumujou. Čůrá ve výklenku za mříží (aby na ni nemohli zvrhlíci? spíš zloději...) v Impasse de la Fidelité. Zajímavý detail přinesla i opětovná návštěva Brugg: vedle kostela Panny Marie (tam co je ta Michelangelova socha) stojí u pilíře taková kovová věc, vzdáleně připomínající telefonní budku, ze které se na druhý vyklube pisoár... Nevyzkoušel jsem. (Doufám, že tematická příbuznost těchto nálezů nevrhá na Belgii špatné světlo. Nebo na mě!)
Poznámka o francouzštině: v podstatě ji tu nepotřebujete. Pivo i mušle si objednáte i anglicky, nakupovat můžete v Delvitě (zde Delhaize), i na nádraží pochopí, kam chcete jet, přestože název cílové stanice vyslovujete jako... Čech. Ale přijdou chvíle, kdy jeden zalituje. V prodejně komiksů například. Frankofonní oblast je rájem komiksu, a když jeden (já) francouzsky neumí, může jen bezmocně slintat nad tou nabídkou. No uvidíme, snad si z toho jeden (já) vezme poučení a francouzsky se naučí, lenoch!
Komentáře