Přeskočit na hlavní obsah

Spaste duši, Vánoce jsou tady!

A je to tady. Mohli jste ignorovat ty divný nástavce na kandelábrech, mohli jste obloukem obcházet obchodní domy a vyhnout se tak nevyžádaným koledám a skleněným koulím, mohli jste se do jara vzdát kalného potěšení z turistických tlačenic na Staromáku a tudíž nezavadit zrakem o rozsvícený velestrom - jinými slovy mohli jste se tvářit, že o Vánocích nevíte. Ale Vánoce jsou jako smrt - nevyhnete se jim, přijdou si pro vás. Přijde čas, kdy i vy opásáte svá ledví a vydáte se nakupovat dárky, přijde čas, kdy se i do vašich tváří vkrade ten míruplný, vyrovnaný výraz, kterým zakrýváte narůstající děs, únavu a touhu být někde úplně, ale úplně jinde.
A dneska trhlo na mě. Dneska jsem sháněl dárek, dneska jsem koupil dvě role nikoli toaletního, ale vánočního papíru (Antikvářka v Myslíkovce: "Vy máte nějaký decentní papíry... Ukázat!"), dneska jsem si ušoupal nohy na dlažbě "svátečně rozsvícené Prahy". Posledních šest hodin této nekončící anabase mě opanovala vize, v níž jsem na břehu moře zouval rozpálený vagabondy a nořil se do konejšivých vln. Anděl strážný mě naštěstí z vltavského nábřeží odvedl do Radosti (sic!), kde jsem zapůjčil opus "Rodinné hodnoty klanu Adamsových", a strávil s ním následně rekonvalescenční večer. Wendesday, Pugsley, Gomezi, Morticio, Festere! - nás Vánoce nedostanou!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

PF 2010

Vážení, vážené, milí, milé! Přejeme z naší nory ze srdce hodně štěstí a doufáme, že pro vás bude příští rok stejně plodný jako pro nás ten letošní. Liška&Sultán&Liška jr.

Máme rádi muziku a papežovy lidi

Všecko zdárně pokračuje, už si na sebe všichni tři začínáme zvykat, nás přestává děsit řev, Doru přestávaj děsit moje písně. Dneska jsem ji podrobil dvojkombinaci Už se ten tallinskej rybník nahání - Široký hluboký ty vltavský tůně, a snášela to docela dobře. Vodní tematika má vůbec docela úspěch, třeba Kapitán pejsek od Vltavy je celkem oblíbený kousek (můj oblíbený kousek, u ní se to ještě úplně nepozná). Pětičtvrťové fláky od Dunaje, další vodní kapely, kterou voda vzala, zatím nezkoušíme. Ale konstatujem s Liškou, že se člověku občas vybaví překvapivý věci - mně třeba Ježek a Šlitr... aneb co se v mládí naučíš, v rodičovství jako když najdeš. Dítě prostě bude muzikální, ať chce nebo ne! A pro věčnou památku: Dočetl jsem se onehdy v novinách, že osobní theologický poradce papeže (Polák jakýsi) na základě výzkumu jistého věkovitého jezovity nazřel, že mužové i ženy přijdou sice všichni (pochopitelně) do pekla, ale dostane se jim tam odlišného zacházení, protože hřeší odlišnými způsob...

Evropo, jsme zde!

Přestala se nás dotýkat politická situace. Co je nám do našich milých vyvolených zástupců a jejich šaškáren ve sněmu. Co je nám do trucování toho postaršího hošana na Hradě, co se neumí ani podepsat, když se mu řekne. My, jako naše rodina, my už jsme totiž dávno v Evropě, a bez Lisabonu. Máme to statisticky podložené. Dočtli jsme se, že Češi spotřebují za rok asi 25 litrů vína na hlavu - což je hluboko pod průměrem EU, kde se začíná na pětatřiceti. Přátelé! NAŠE rodina se svou průtočností, již odhaduji na nějakých 50 litrů na (moji) hlavu, je v Evropě již dávno vinnou velmocí a na české pivopije činí posměšné posunky! Freude schöner Götterfunken, Tochter aus Elysium!