Zážitky. Nezapíšu, zapomenu.
Brněnské bienále grafického designu - ústřední expozice podle mého gusta: dvorana plná židlí a lampiček, na židlích nominované a oceněné knihy, a člověk tam může chodit a po libosti si prohlížet zajímavě vypravené a vymazlené publikace. Mhm! Plus doprovodné výstavy (Stefan Sagmeister, nějakej nepochopitelnej Japonec a tak) - byla to pěkná neděle, až na to kurevský vedro.
Vyhlídkový let. Zkušenost jen částečně estetická. Zjistil jsem, že dopravní letadla vůbec člověku nedají zakusit let. Je to jako sedět ve vlaku, až na to že ty pražce nedělej dúva dúva dúva. Ale ve čtyřmístným vrtulovým Zlíně s prosklenou kabinou je to jinak: ne malinký okýnko s mrakama, ale prázdno ze všech stran. Vrtule na čumáku a před ním zase prázdno. Létadlo se v jednom kuse mele, jak drncá před neviditelný vzdušný proudy. Letí 180 v hodině, a ze začátku mi to připadá, že se jen s obtížemi propracovává vzdušnou masou. Jako jet trabantem do kopce. Ovládání vypadá jednoduše a už přemítám, kolik by asi stálo pořídit pilotní průkaz. Ovšem když mi pilot nabídne, jestli si to nechci zkusit, radši se koukám, jak se pod náma sune Zbraslav.
Bizar: šel jsem ráno kousek za holkou, měla na sobě černou minisukni se dvěma volánama, a nad nima (tj. na zadku) měla vyveden velký bílý nápis švabachem: Faith, tedy Víra. Hm. Chtěla tím něco říct? "S náboženstvím mi jděte do prdele!", třeba? Po všech stránkách (i z typografického hlediska) oříšek. Co bych si asi dal na prdel já? Pozor, nebezpečné plyny! A co vy?
Autoškola. Ano, Sultán přece jen podlehl technické civilizaci a pokouší se naučit řídit automobil. Už na druhém posezení na trenažéru ani jednou neřadil bez spojky, nebo z dvojky na pětku. Jde to dobře. V autě ovšem zešílím. Dávejte si všichni během několika příštích měsíců v ulicích dobrý pozor! Sultán má jízdy!
Reklama, zase. Každý ráno slyším z Rádia 1 debilní juchání, následované geniálním sloganem "Kdy ses naposled bavil jinak? Staropramen." Cože? Jinak než jak? Jinak než kdo? Nemůžu si pomoct, ale podle mě se tím patrně myslí prostě toto: "Kdy sis naposledy dal místo svého oblíbeného piva, piva k pití, piva dobrého, kdy naposledy sis místo něj dal Staropramen, abys pak mohl podobně debilně juchat?" Takovou reklamu bych teda být panem Staropramenem té agentuře nezaplatil.
No a kdy jsem se naposledy bavil jinak já? Včera v Akropoli, ani zdaleka jsem ovšem ten patok nedopil, a i tak ve mně chemickými pochody vytvořil velmi nebezpečné plyny. Děkuju, nechci.
Brněnské bienále grafického designu - ústřední expozice podle mého gusta: dvorana plná židlí a lampiček, na židlích nominované a oceněné knihy, a člověk tam může chodit a po libosti si prohlížet zajímavě vypravené a vymazlené publikace. Mhm! Plus doprovodné výstavy (Stefan Sagmeister, nějakej nepochopitelnej Japonec a tak) - byla to pěkná neděle, až na to kurevský vedro.
Vyhlídkový let. Zkušenost jen částečně estetická. Zjistil jsem, že dopravní letadla vůbec člověku nedají zakusit let. Je to jako sedět ve vlaku, až na to že ty pražce nedělej dúva dúva dúva. Ale ve čtyřmístným vrtulovým Zlíně s prosklenou kabinou je to jinak: ne malinký okýnko s mrakama, ale prázdno ze všech stran. Vrtule na čumáku a před ním zase prázdno. Létadlo se v jednom kuse mele, jak drncá před neviditelný vzdušný proudy. Letí 180 v hodině, a ze začátku mi to připadá, že se jen s obtížemi propracovává vzdušnou masou. Jako jet trabantem do kopce. Ovládání vypadá jednoduše a už přemítám, kolik by asi stálo pořídit pilotní průkaz. Ovšem když mi pilot nabídne, jestli si to nechci zkusit, radši se koukám, jak se pod náma sune Zbraslav.
Bizar: šel jsem ráno kousek za holkou, měla na sobě černou minisukni se dvěma volánama, a nad nima (tj. na zadku) měla vyveden velký bílý nápis švabachem: Faith, tedy Víra. Hm. Chtěla tím něco říct? "S náboženstvím mi jděte do prdele!", třeba? Po všech stránkách (i z typografického hlediska) oříšek. Co bych si asi dal na prdel já? Pozor, nebezpečné plyny! A co vy?
Autoškola. Ano, Sultán přece jen podlehl technické civilizaci a pokouší se naučit řídit automobil. Už na druhém posezení na trenažéru ani jednou neřadil bez spojky, nebo z dvojky na pětku. Jde to dobře. V autě ovšem zešílím. Dávejte si všichni během několika příštích měsíců v ulicích dobrý pozor! Sultán má jízdy!
Reklama, zase. Každý ráno slyším z Rádia 1 debilní juchání, následované geniálním sloganem "Kdy ses naposled bavil jinak? Staropramen." Cože? Jinak než jak? Jinak než kdo? Nemůžu si pomoct, ale podle mě se tím patrně myslí prostě toto: "Kdy sis naposledy dal místo svého oblíbeného piva, piva k pití, piva dobrého, kdy naposledy sis místo něj dal Staropramen, abys pak mohl podobně debilně juchat?" Takovou reklamu bych teda být panem Staropramenem té agentuře nezaplatil.
No a kdy jsem se naposledy bavil jinak já? Včera v Akropoli, ani zdaleka jsem ovšem ten patok nedopil, a i tak ve mně chemickými pochody vytvořil velmi nebezpečné plyny. Děkuju, nechci.
Komentáře