Je třeba se zmínit o velkovýletě po stezce Mistra Vrchlického, protože to byla významná událost pro celou rodinu, a taky z ní plyne poučení: jezdit s kočárkem po turistických stezkách se sice dá, ale má to svoje mouchy.
Odjeli jsme vlakem do blízké vsi a vraceli se po červené. Všechno šlo dobře, počasí výstavní, takže jsme potkali hodně lidí. Někteří z toho neměli radost, třeba ti, co museli na úzké stezce ve svahu příkře spadajícím k vodní ploše uhýbat nesenému kočáru... jiní žasli (ten cyklista, co jsme ho potkali po pětiminutovém krosu bahnem a vodou, se musel docela divit, když na ta místa dorazil). Došlo na pinkik na opuštěném hřišti a na kojení ve výletní restauraci (přepil jsem Doru v pivu).
Když nicméně odečteme adrenalinové pasáže, byla to čilá radost a estetika. Údolí Vrchlice je plné vzácných rostlin i živočichův, romantických zbořenin mlýnů a skal, po kterých často lezou outdooroví intelektuálové a outdoorové kočičky.
Výlet okořenilo dosti bizarní setkání s klubem modelářů dálkově ovládaných automobilů. Bylo jich asi osmdesát (30 autíček a 50 chlapů s dětma). Náš ručně ovládaný automobil se musel hustém provozu vyhýbat těm jejich, ale obešlo se to bez nehod a škod na tělesném zdraví: ne nadarmo mám řidičák.
Odjeli jsme vlakem do blízké vsi a vraceli se po červené. Všechno šlo dobře, počasí výstavní, takže jsme potkali hodně lidí. Někteří z toho neměli radost, třeba ti, co museli na úzké stezce ve svahu příkře spadajícím k vodní ploše uhýbat nesenému kočáru... jiní žasli (ten cyklista, co jsme ho potkali po pětiminutovém krosu bahnem a vodou, se musel docela divit, když na ta místa dorazil). Došlo na pinkik na opuštěném hřišti a na kojení ve výletní restauraci (přepil jsem Doru v pivu).
Když nicméně odečteme adrenalinové pasáže, byla to čilá radost a estetika. Údolí Vrchlice je plné vzácných rostlin i živočichův, romantických zbořenin mlýnů a skal, po kterých často lezou outdooroví intelektuálové a outdoorové kočičky.
Výlet okořenilo dosti bizarní setkání s klubem modelářů dálkově ovládaných automobilů. Bylo jich asi osmdesát (30 autíček a 50 chlapů s dětma). Náš ručně ovládaný automobil se musel hustém provozu vyhýbat těm jejich, ale obešlo se to bez nehod a škod na tělesném zdraví: ne nadarmo mám řidičák.
Komentáře