Nedá mi, abych se k Sultánovi nepřipojila. Neboť to byl právě on (nastojte!), kdo přístroj do nory zakoupil, a do rejže stesků na programovou náplň se tímž pádem uvrhl tak trochu sám. Nicméně: i já mám jeden výživný čerstvý zážitek. Při kojení malé Lišky bednu zapínám, jelikož ta (Liška jr.) ztěžkla a k usměrnění jejího kroutivého momentu už potřebuju obě ruce, a tedy nemám čím držet čtivo. Dnes dávali k dopolednímu krmení Televarieté. Osmdesátky. Nostalgie při pohledu na mrkváče a Bohdalku žmoulající tesilový kapesníček. Vtipy o dílovedoucích a strojní výrobě. Balet československé televize. A vrcholem všeho vystoupení Kotvalda s Hložkem. Sladké úsměvy na playback. Přiteplalá chlapecká choreografie a v pozadí doprovodná kapela. Karel Vágner v zelených kalhotách a sametové bundičce s flitry. Zřejmě nějaký ironický odkaz na ohozy rockových kapel. U bubnů přepudrovanej strejc předstírá, že bubnuje. Pohazování natupírovanými háry. Čistá televizní perverze.
Je to smutný, ale když tak přemýšlím, co je za poslední měsíce novýho, nemůžu na nic přijít. Děti rostou, přibyly zuby, modřiny, dovednosti a slova, ale to se tak nějak rozumí samo sebou a já už leckdy ani nemám sílu to registrovat. (Jó, ovšem, když mi tuhle malá liška ležíce na gauči spiklenecky oznámila "je mi nějak poklidno", tak jsem to nezapomněla). Jsme se Sultánem čím dál unavenější, já už spíš na samým pokraji kolapsu, s rozumem v koncích a zaznamenáníhodných zážitků tímž pádem věru není mnoho. Vrcholy mého léta jsou následující: Navštívila jsem dvě svatby, obě povedené, na obou jsem se dojala a na obou jsem si připadala stará. Při procházce českobrodským hřbitovem jsem s úžasem pozorovala velkolepou hrobku podsvětního bosse Františka Mrázka. Vypadá to, že na pořádnou funerální architekturu se dneska zmůžou už jen cikáni a mafiáni. V Říčanech jsem viděla řeznictví pojemnované Krůtí nebe. Zjistila jsem, že v trafikách se prodává časopis Kapr a jeho svět (mezinárod...
Komentáře