Když jsme se před časem odstěhovali do kutnohorské nory, zanechali jsme v Nusli garsonku. Teď v ní bydlí potetovaná kočička, loni tam sídlila přátelská paní s dcerou. V mezidobí mladý muž se svou dívkou. Toho jsme museli vyhodit. Zachovali jsme se velmi asertivně, na naše poměry; jenže celá ta věc se táhne doteď a je to tak divná a nepříjemná historie, že stojí za to ji zaznamenat (anebo naopak historie zcela typická, která ukazuje leda tak naši / moji přehnanou dobrotivost).
Pan P. jako nájemce měl zaplatit při nastěhování dva nájmy najednou. Zaplatil jeden a velmi slušně požádal, jestli by ten druhý mohl složit o pár dní později. Jelikož působil jako rozumný, zdvořilý člověk, který ví, co se patří, a jeho slečna taky tak, svolil Sultán k odkladu. Tož tak: a za pár dní to bude už pěkné tři měsíce, co nám pan P. ty prachy visí. Tedy ne všechny, dvě třetiny té částky se mu asi tak měsíc po nastěhování podařilo schrastit. Za další tři neděle (asi tak) plné omluv a domluv dostal výpověď, kterou nerad přijal, a dokonce se i vystěhoval, s pouhým třídenním zpožděním.
Jak jsem si zrekapituloval, od samého začátku absolutně nikdy nedodržel jediný slib ohledně placení, telefonování, odevzdávání klíčů - tahle jeho vlastnost mě skoro fascinuje. Pokaždé velmi slušně žádal, vysvětloval, zdůvodňoval, a prosil, ať hlavně nic neříkáme jeho slečně. Měl peníze mezi lidmi, neplatili mu kamarádi, nyní je nemocen a leží v horečkách. Pokaždé se dočkal mojí vstřícnosti, aniž cokoli předvedl.
Ano, jak to vypadá, je Sultán důvěřivý blbeček, který měl pana P. kopnout do p. už dávno. Ale Sultán je prostě takový. Radši lidem věří, je empatický a soucitný (magor jeden), a je-li třeba se rozhodnout, jestli je někdo a) lhář, co se chová jako dvanáctiletej fracek a spoléhá na svoje psí voči a blbost ostatních - anebo b) mytologický smolař, který celou dobu říká pravdu... tak Sultán prostě neví. Zatímco Liška a všichni ostatní jsou si jistí, že pan P. je příživnické hovado, které ani nemá v úmyslu zaplatit, Sultán se stále ještě mírně přiklání k variantě, že pan P. je loser všech loserů, kterého setkání s námi ožebračilo a ještě připravilo o jeho děvče (dnes jsem se s jistým uspokojením při opětovném vymáhacím telefonu dozvěděl, že se s ním slečna rozešla, když jí přiznal, proč se vlastně museli z Nusle odstěhovat). Avšak! - to neznamená, že by nezasluhoval podusit, sráč jeden. Ty prachy už nejspíš neuvidíme, ale bylo to poučné.
Pan P. jako nájemce měl zaplatit při nastěhování dva nájmy najednou. Zaplatil jeden a velmi slušně požádal, jestli by ten druhý mohl složit o pár dní později. Jelikož působil jako rozumný, zdvořilý člověk, který ví, co se patří, a jeho slečna taky tak, svolil Sultán k odkladu. Tož tak: a za pár dní to bude už pěkné tři měsíce, co nám pan P. ty prachy visí. Tedy ne všechny, dvě třetiny té částky se mu asi tak měsíc po nastěhování podařilo schrastit. Za další tři neděle (asi tak) plné omluv a domluv dostal výpověď, kterou nerad přijal, a dokonce se i vystěhoval, s pouhým třídenním zpožděním.
Jak jsem si zrekapituloval, od samého začátku absolutně nikdy nedodržel jediný slib ohledně placení, telefonování, odevzdávání klíčů - tahle jeho vlastnost mě skoro fascinuje. Pokaždé velmi slušně žádal, vysvětloval, zdůvodňoval, a prosil, ať hlavně nic neříkáme jeho slečně. Měl peníze mezi lidmi, neplatili mu kamarádi, nyní je nemocen a leží v horečkách. Pokaždé se dočkal mojí vstřícnosti, aniž cokoli předvedl.
Ano, jak to vypadá, je Sultán důvěřivý blbeček, který měl pana P. kopnout do p. už dávno. Ale Sultán je prostě takový. Radši lidem věří, je empatický a soucitný (magor jeden), a je-li třeba se rozhodnout, jestli je někdo a) lhář, co se chová jako dvanáctiletej fracek a spoléhá na svoje psí voči a blbost ostatních - anebo b) mytologický smolař, který celou dobu říká pravdu... tak Sultán prostě neví. Zatímco Liška a všichni ostatní jsou si jistí, že pan P. je příživnické hovado, které ani nemá v úmyslu zaplatit, Sultán se stále ještě mírně přiklání k variantě, že pan P. je loser všech loserů, kterého setkání s námi ožebračilo a ještě připravilo o jeho děvče (dnes jsem se s jistým uspokojením při opětovném vymáhacím telefonu dozvěděl, že se s ním slečna rozešla, když jí přiznal, proč se vlastně museli z Nusle odstěhovat). Avšak! - to neznamená, že by nezasluhoval podusit, sráč jeden. Ty prachy už nejspíš neuvidíme, ale bylo to poučné.
Komentáře