Můj muž je línej a nechce za mě dnes psát blog. Namísto toho si čte tejden starý noviny a luští sudoku, naštěstí už vyžehlil:-)
Dneska píšu čistě terapeuticky, jelikož někdy mi na tiskových konferencích zdejších institucí skutečně zůstává rozum stát. Především tzv. polední briefingy Evropské komise jsou někdy doslova lahůdkou pro ctitele Neználka, Alenky v Říši divů a Kafky.
Už dávno jsem pochopila, že v početném novinářském auditoriu nejsem zdaleka nejhloupější, jelikož někteří kolegové se bez uzardění ptají na naprosté hovadiny, sebevědomě pronášejí zjevné nesmysly a pokladájí stále tytéž dotazy dokola. Nerada bych urazila frankofily, ale spolehlivě nejstupidnější vystoupení obstarávají žurnalisté francouzští (anebo francouzsky mluvící Belgičané).
Tenhle týden mají Francouzi pocit, že je Evropa zanedbává, a tak jí to dávají sežrat. Včera proto přišel jeden Frantík se skutečně zásadním dotazem: proč je logo k 50. výročí EU (viz pro ilustaci nahoře) anglicky... Jo, tak takové galaktické problémy se tady řeší.
Logo sice existuje ve všech jazykových mutacích, ale grafik, kterej soutěž na něj vyhrál udělal originál anglicky, a tak právě tenhle originál je na všech plakátech nahoře větším písmem a zbylejch 22 variant povlává někde pod tím. Francouzi se ovšem cítí zrazení, nechápou proč musí snášet takovou potupu, a navíc zrovna od odvěkých britských nepřátel, kteří by angličtinou rádi zaplevelili celou Evropu.
Francouzská nacionalistická invaze ovšem nepolevila ani dnes. Další z francouzských kolegů dnes chtěl od mluvčího komise vysvětlení, proč jsou novinářské akreditace na nadcházející summit "pouze německy". Je to poměrně zásadní problém: na kratičce 5x5 centimetrů je totiž německy vyveden dvouslovný nápis, a mnozí budou proto tápat. Germanizační tendence je navíc třeba zadusit už v začátcích.
Francouzský jazykoví fundamentalisti prostě zahajují obrozenecké období a táhnou do boje. Jejich otravný výlevy mají ale spíš opačnej účinek - začínám mít na ně a na jejich jazykový šílenství a přebujelou národní hrdost slušnou pifku.
Kdyby se všichni Francouzi naučili mluvit anglicky, ušetřili bychom spoustu peněz a nervů: absurdní nacionalistické výlevy v podání novinářů, kteří brání "národní zájmy", ale díky pelu 19. století mají svůj zvrácený půvab...
Komentáře