Přeskočit na hlavní obsah

Návrat do vlasti

Po dvou týdnech dovolené vracíme se s Liškou do Čech. Co se za tu dobu událo? Nestačíme valit oči a vrtět hlavou.
Hranice představitelného představuje zejména akce tlustý Tlustý ve vaně. K tomu není třeba nic dodávat. Pěkně to ilustroval Pavel Reisenauer na obálce posledního čísla Respektu. Dneska se dočítám, že ani taková kokotina nestačí k tomu, aby českého politika poslala od válu. Oblastní organizace svého kašpárka podpořila. S českými poslanci na věčné časy a nikdy jinak.
A další výtečnost: Evropě to osladíme. Četl jsem čísi vyjádření, že slogan je sice dvojsmyslný, ale my, co ho podporujeme, zdůrazňujeme ten pozitivní význam. Asi by jim měl někdo říct, že frazém "osladit to někomu", bez konkrétního předmětu (jako káva, čaj), pozitivní význam nemá, naopak je primárně výhrůžný. Takhle vyprdnutej slogan naznačuje buď latentní protievropské postoje, nebo podivuhodně realistické předjímání vlastní (ne)schopnosti prosadit se na evropské scéně. Jinak klip to má pěkný, jako reklama na cukr je to epochální.
Rychle na pole kulturní. Vyšlo nové přebásnění Poeovy básně The Raven. Velmi odvážný počin - překladatel Tomáš Jacko vstoupil mezi polobožské překladatelské mistry, kteří se o tu báseň pokoušeli asi sto let. Jejich překlady vyšly i sebrány v jeden svazek, a zdálo by se, že česká literatura už má Havranů dost. Ale při letmém čtení se zdá, že je to překlad přesný, čtivý, moderní, důstojný autora i překladatele. Ten riskoval i tím, že se nenechal svázat tradicí a přeložil název básně přesně: raven je totiž krkavec, ne havran; anglický výraz pro havrana je rook. Už jsem v jednom knihkupectví slyšel kohosi rozčilovat se nad překladatelovou drzostí - Poe přece napsal báseň Havran! Nene, napsal báseň The Raven a Krkavec je správně. Držím palce, pane Jacko.

Jinak dovolená byla fajn.

Komentáře

Anonymní píše…
Krkavce jako "Krkavce" přeložil dokonce i tvůj oblíbenec, buržuj, gourmet a amatérský překladatel anglické poesie Macek Miroslav. Nevím, nečetl jsem.
Anonymní píše…
Bonjorno, kmotraliskazevropy.blogspot.com!
Ecco un bellissimo spot che spiega i pro ei contro dell'uso del Cialis, la [url=http://farmamed.fora.pl/ ]Come Comprare cialis generico[/url] comprare cialis online ajnooatf emljrexc fchvkags. 08.21.09 | 04:08am [url=http://farmitalia.fora.pl/ ]Dove Compra cialis in Italia[/url] Ottenere la ricetta medica per il Cialis - ordina farmaci per impotenza Viagra [url=http://milanofarma.fora.pl/ ]Come Comprare cialis online[/url] Acquisto Cialis. acquisto cialis in italia cialis generico Cialis ? un [url=http://farmanova.fora.pl/ ] Compra cialis in Italia[/url] Compro Cialis 20 mg sicuro en linea. cialis on line dove comprare cialis [url=http://farmaroma.fora.pl/ ]Come Compra cialis online[/url]

Populární příspěvky z tohoto blogu

Každá jsme hrdinka?

Časopis Heroine na webu vyzval čtenářky, aby napsaly, jak to zvládají po měsíci koronavirové karantény. A prý že za to bude jedno číslo zdarma až do schránky. No, neber to. Zde výplod mého snažení, omluvte sníženou kvalitu zvuku: vzniklo to kolem půlnoci, mezi koncem šichty a pádem do spánkového bezvědomí. Pochybuju, že každá jsme hrdinka. Moje příběhy z karantény jsou totiž dost banální, ubíhá den za dnem a mění se toho jen velice málo.   Takže kupříkladu dnes. Zelený čtvrtek. Ačkoli odborníci radí, že nejlepší recept na zvládání stresových situací je striktně dodržovat rutinu, tak mně se to ani po měsíci domácího vězení stále ještě nedaří. Nepříliš nadšeně se budím někdy před osmou, a to se o nedostatku spánku nedá mluvit – včera jsem usnula už kolem deváté, při ukládání dětí, a s pauzou na vyčištění zubů spala skoro 11 hodin. Nejmladší syn jako obvykle někdy před rozbřeskem připochodoval k nám do postele, takže jsme strávili několik posledních hodin namačk...
Virtuální aktivita naší rodiny se děje poslední dobou spíš na Facebooku. Je to rychlejší, člověk může rychle reagovat na cizí podněty, předstírat duchaplnost v reálným čase. Nebo aspoň chatovat. Nutkání zavěsit na web něco smysluplnýho, když už, sice latentně přetrvává, ale není tak naléhavý jako v případě blogu. Statusu na FB stačí jedno slovo, a už to vypadá oduševněle (někdy). A ta interakce, i když je kolikrát dost povrchní, je celkem vydatná: nedávno jsem se přes "přítele" A (spolužák z fakulty, se kterým se nevídáme) dozvěděl, že na FB je i moje dávná známá z oboru i koleje (reagovala na jeho status), kterou jsem řadu let neviděl; zaslal jsem jí tedy žádost o přátelství, kterou ona přijala, aniž ovšem věděla, kdo jsem (ano, ta změna příjmení). Pak jsem jí to objasnil, napsali jsme si, jak jsme rádi, že o sobě zase víme, a tím to skončilo. Že bychom šli třeba na kafe, to ne, a proč taky. Třeba se zas potkáme na nějaký akci, o který se dozvíme na FB. -- Jestli to vypadá, ...

Nejzbruslenější památka

Nastala další sobota, večer se očekává setkání s bruselskou novinářskou elitou (tj. žurnalisty z ČR) nad vínem a rybími a mušlecími lahůdkami (jejichž následky byly pro některé z nás drtivé - ale to bych předbíhal). Volný čas před večírkem je možné a správné vyplnit poznáváním místních pamětihodností. No a když se řekne Brusel, ozve se Atomium. Stejně jako v Praze a Brně (a asi i jinde), mají i v Bruselu výstaviště. Je pozoruhodné zejména tím, že tam byla někdy v pravěku velmi pěkně vystavena i naše zemička, a došla tak v cizině jistého obdivu. To bylo taky na dlouho naposled. Výstaviště potřebovalo nějakou pěknou dominantu, pokud možno okázalou, zdaleka viditelnou a symbolizující pokrok, a dostalo ji. Atomium. Všichni víme, co to je: dvanáct železných koulí na takvých jako tyčích, model atomu železa (protože je to celé ze železa, víme?) zvětšený do velikosti, která je trochu nerealistická, ale zas má tu výhodu, že se dovnitř vejde docela dost lidí. Efektní, trochu to připomíná kamará...