Návrat do vlasti

Po dvou týdnech dovolené vracíme se s Liškou do Čech. Co se za tu dobu událo? Nestačíme valit oči a vrtět hlavou.
Hranice představitelného představuje zejména akce tlustý Tlustý ve vaně. K tomu není třeba nic dodávat. Pěkně to ilustroval Pavel Reisenauer na obálce posledního čísla Respektu. Dneska se dočítám, že ani taková kokotina nestačí k tomu, aby českého politika poslala od válu. Oblastní organizace svého kašpárka podpořila. S českými poslanci na věčné časy a nikdy jinak.
A další výtečnost: Evropě to osladíme. Četl jsem čísi vyjádření, že slogan je sice dvojsmyslný, ale my, co ho podporujeme, zdůrazňujeme ten pozitivní význam. Asi by jim měl někdo říct, že frazém "osladit to někomu", bez konkrétního předmětu (jako káva, čaj), pozitivní význam nemá, naopak je primárně výhrůžný. Takhle vyprdnutej slogan naznačuje buď latentní protievropské postoje, nebo podivuhodně realistické předjímání vlastní (ne)schopnosti prosadit se na evropské scéně. Jinak klip to má pěkný, jako reklama na cukr je to epochální.
Rychle na pole kulturní. Vyšlo nové přebásnění Poeovy básně The Raven. Velmi odvážný počin - překladatel Tomáš Jacko vstoupil mezi polobožské překladatelské mistry, kteří se o tu báseň pokoušeli asi sto let. Jejich překlady vyšly i sebrány v jeden svazek, a zdálo by se, že česká literatura už má Havranů dost. Ale při letmém čtení se zdá, že je to překlad přesný, čtivý, moderní, důstojný autora i překladatele. Ten riskoval i tím, že se nenechal svázat tradicí a přeložil název básně přesně: raven je totiž krkavec, ne havran; anglický výraz pro havrana je rook. Už jsem v jednom knihkupectví slyšel kohosi rozčilovat se nad překladatelovou drzostí - Poe přece napsal báseň Havran! Nene, napsal báseň The Raven a Krkavec je správně. Držím palce, pane Jacko.

Jinak dovolená byla fajn.