Že má Sultán knih, až neví, co s nima, se ví. Před časem jich haldu odtahal do práce a část rozdal: Sultán ví, že na knihách se neobohatí, a snad by se mu to i trochu eklovalo. No ale zbylé svazky v práci ležely, tak jich zas kus odtáhl do antikvariátu. Antikvář si předem vybral ze seznamu, takže když tam Sultán odvlekl bednu, věřil, že tam zůstane. Sultán ví, za kolik se co prodává, tak odhadoval, kolik asi tak může dostat - bývalo dobrým zvykem dát takovým nešťastníkům, jako je Sultán, polovic prodejní ceny. Sultán ví, že na knihách se neobohatí, a odhadovaná cena nebyla zase tak zanedbatelná. Jistě tušíte jak to dopadlo: antikvář nabídl částku poměrně směšnou: čtvrtinu prodejní ceny, že prej si polovinu nemůže dovolit. Sultán ví, že na knihách se neobohatí, a snad by se mu to i eklovalo; ale srát na hlavu si nenechá! Lichva! Loupež! Tomu řikáš férový jednání, kramáři? Plíseň na tvoje zásoby, plíseň, myši, rusy a kožojedy. Takže Sultán zas bednu odtáh do práce a mrzí ho, že si u toho chlapa kdy co kupoval.
aneb rodinný blog bez bázně a hany, honey
Komentáře