Jako předehra velkýho úspěchu se mi jeví tenhle vynález, kterej mi ušetří peklování s posíláním hromadných mailů a kterej vás ušetří spamu v podobě mých zpráv. Nejvíc mi ale dnešní den - už tak krásnej, jarní a voňavej - rozsvětlil fungující telefon. To bylo tak. Už pár dní po příjezdu jsem spolu s kolegou u místního telekomunikačního skoromonopolu Belgacom objednala ADSL linku. Všechno šlo kupodivu hladce, slečna v obchodě slíbila, že pošlou dopis, kdy dorazí technici, aby linku zapojili, a tak jsem spokojeně usínala. Přece jen, být doma bez internetu a s každou blbostí lítat do kanceláře není nijak příjemný.
A tak jsem čekala, až se ozvou. Za dva týdny napsali, že technici dorazí 31. ledna (to mám zrovna narozeniny a představovala jsem si, že si jako dárek večer online pustím něco zábavnýho) a všechno bude OK. Zdůrazňovali, že nemusím být doma, prej technici jen zaštrachají ve sklepě a všechno bude hotovo. Jenže...
Peripetie první... samotný zapojování všech těch šedejch, žlutejch, modrejch a jinejch drátů nebylo pro mě nijak jednoduchý, zvlášť když návod byl jen ve francouzštině a v holandštině. S trochou kombinatoriky jsem nakonec uznala, že dráty se nedají zapojit jinak, než jak jsem zapojila, a tak jsem se jala instalovat nějakej jejich připojovací firemní program. Brzy jsem ale skončila, jelikož na mě pořád dokola vyskakovalo sdělení "not able to connect to Belgacom".
Pak jsem zjistila, že telefon je hluchej, a tak spojení zřejmě nebude...
Peripetie druhá... a tak volám na zákaznickou linku. Problém je sehnat někoho, kdo hovoří anglicky, operátoři si mě přehazujou jako horkej brambor. Během prvního dne jsem vyzkoušela asi pět různejch čísel, když už jsem se dovolala (není to žádná legrace, zdejší linky jsou asi dost poruchový, a tak jsem jednou čekala na hlas živýho člověka asi 20 minut), stejně mi jen dali další číslo...
Peripetie třetí... pak nastal boj. Operátoři, kteří zkoušeli linku na dálku střídavě tvrdili, že funguje a nefunguje. Jeden mi dokonce radil, aby zkusila zapojit jinej telefon... těžko se mu vysvětlovalo, že doma žádnej náhradní telefon nemám. Jinej pašák mi zase udělal přednášku o anglickejch předložkách, který podle něj neumím používat. Radili mi, abych vyzkoušela zásuvku. Abych koupila nový dráty. Abych zavolala jinam...
Happy end... a dneska moje anabáze vzala po dvou týdnech telefonování překvapivě rychlej konec. Asi kvůli tomu jaru měli na zákaznický lince dobrou náladu, nebo jsem prostě konečně měla štěstí a nemluvila s úplným blbem (soukromě mám pocit, že to byl cizinec, a tak měl pro moje zoufalství pochopení). Ten během minuty zjistil, že moje linka skutečně nefunguje a nabídnul mi, že pošle technika. S obavami jsem si představovala termíny a on na mě vybafnul, jestli bych neměla odpoledne čas!
Takže Belgacomu prozatím odpouštím, protože poslal rychlýho chlapíka, kterej se se mnou domluvil mobilem, abych na něj nemusela doma čekat jako idiot a navíc hovořil trochu anglicky! Problém se vyřešil za pět minut a já pak vítězoslavně poslouchala, jak mi to ve sluchátku krásně pípá...
A tak jsem čekala, až se ozvou. Za dva týdny napsali, že technici dorazí 31. ledna (to mám zrovna narozeniny a představovala jsem si, že si jako dárek večer online pustím něco zábavnýho) a všechno bude OK. Zdůrazňovali, že nemusím být doma, prej technici jen zaštrachají ve sklepě a všechno bude hotovo. Jenže...
Peripetie první... samotný zapojování všech těch šedejch, žlutejch, modrejch a jinejch drátů nebylo pro mě nijak jednoduchý, zvlášť když návod byl jen ve francouzštině a v holandštině. S trochou kombinatoriky jsem nakonec uznala, že dráty se nedají zapojit jinak, než jak jsem zapojila, a tak jsem se jala instalovat nějakej jejich připojovací firemní program. Brzy jsem ale skončila, jelikož na mě pořád dokola vyskakovalo sdělení "not able to connect to Belgacom".
Pak jsem zjistila, že telefon je hluchej, a tak spojení zřejmě nebude...
Peripetie druhá... a tak volám na zákaznickou linku. Problém je sehnat někoho, kdo hovoří anglicky, operátoři si mě přehazujou jako horkej brambor. Během prvního dne jsem vyzkoušela asi pět různejch čísel, když už jsem se dovolala (není to žádná legrace, zdejší linky jsou asi dost poruchový, a tak jsem jednou čekala na hlas živýho člověka asi 20 minut), stejně mi jen dali další číslo...
Peripetie třetí... pak nastal boj. Operátoři, kteří zkoušeli linku na dálku střídavě tvrdili, že funguje a nefunguje. Jeden mi dokonce radil, aby zkusila zapojit jinej telefon... těžko se mu vysvětlovalo, že doma žádnej náhradní telefon nemám. Jinej pašák mi zase udělal přednášku o anglickejch předložkách, který podle něj neumím používat. Radili mi, abych vyzkoušela zásuvku. Abych koupila nový dráty. Abych zavolala jinam...
Happy end... a dneska moje anabáze vzala po dvou týdnech telefonování překvapivě rychlej konec. Asi kvůli tomu jaru měli na zákaznický lince dobrou náladu, nebo jsem prostě konečně měla štěstí a nemluvila s úplným blbem (soukromě mám pocit, že to byl cizinec, a tak měl pro moje zoufalství pochopení). Ten během minuty zjistil, že moje linka skutečně nefunguje a nabídnul mi, že pošle technika. S obavami jsem si představovala termíny a on na mě vybafnul, jestli bych neměla odpoledne čas!
Takže Belgacomu prozatím odpouštím, protože poslal rychlýho chlapíka, kterej se se mnou domluvil mobilem, abych na něj nemusela doma čekat jako idiot a navíc hovořil trochu anglicky! Problém se vyřešil za pět minut a já pak vítězoslavně poslouchala, jak mi to ve sluchátku krásně pípá...
Komentáře