Přeskočit na hlavní obsah

Neodeslaný posudek rukopisu

Milý pane,
jen ze zdvořilosti děkuji za rukopis, kterým jste se rozhodl oblažit naše nakladatelství. Zrovna jsme si říkali, že na pyramidu makulatury na dvorečku by se mělo ještě něco málo přihodit a pak to konečně všechno zapálit... ale nic ve zlém, jen žertuji, dopisy v koši nekončí a já jsem vaše dílo prolistoval, fakt.
Snad mi odpustíte, když neodolám a svěřím se vám s několika svými postřehy. Vnímavý člověk jako vy je jistě ocení. Poslední dobou se roztrhl pytel (kéž by se roztrhl těm, kdo to plodí) s tlustospisy, nejlépe ve třech svazcích, ale pět vypadá taky dobře, zaplněnými povětšině řídkým dějem, postavami s mimořádně debilními jmény, které mávají kušemi, tasí meče z pochev (pošev?) a obsedají koně obutí do škorní, a honí jiné postavy s debilními jmény, to vše za doprovodu komických dialogů. Nakonec se obvykle tasí ty meče a postavy umírají, což je většinou dobře.
Proboha proč to všecko? Že to prošlo Walteru Scottovi, ještě neznamená, že by se v tom smělo pokračovat. Jistě, podivným řízením osudu docela zabodoval Tolkien, když všecky ty kluky s luky obdařil magií. Jenže opakovaný vtip přestává být k smíchu, a když necháte postavu ve škorních a s debilním jménem mávat kouzelnou hůlkou, nic tím nezachráníte.
Patrně už jste vyrozuměl, že mě váš román právě neoslovil. Ovšem, lidé mají různé chutě, takže je docela dobře možné, že i ten váš tlustospis si někdo přečte. Radil bych vám ale, abyste ho nabízel jen lidem, kteří umí česky stejně povšechně jako vy. Nemluvme o čárkách a shodách, takové banality má na starosti korektor. Ale jsou i takoví estéti, představte si, kteří jsou na rodný jazyk docela citliví a po větách typu "Barevné peří křiklavých barev srovnané jedním směrem dodávalo muži na marnotratném vzhledu" jim naskakuje kopřivka a hledají žumpu, kam by tu slátaninu zahodili.
Já jsem vhodnou senkrůvnu našel, takže vám váš román nemohu poslat zpět. Tuším se smutkem, že vy a já tím pádem nebudeme přátelé, ale hřeje mě vědomí, že jsem zase jednou prokázal drobnou službu lidstvu.
Mějte se jak chcete a prosím vás, už nám nikdy nic neposílejte, naše žumpa není bezedná.

Komentáře

zapatito píše…
To je krásné - škoda, že rukopisy podléhají autorskému zákonu, kdyby se našel nějakej šikovnej redaktor, který by z různých rukopisů vyzobával jenom ty největší špeky a sesadil je do knihy, byl by to myslím bestseller. Barevné peří křiklavých barev, to je přeci paráda! (klidně bych za nějaké takové i marně tratil peníz, ale marná sláva, působil bych asi trochu marnotratně!)

Populární příspěvky z tohoto blogu

PF 2010

Vážení, vážené, milí, milé! Přejeme z naší nory ze srdce hodně štěstí a doufáme, že pro vás bude příští rok stejně plodný jako pro nás ten letošní. Liška&Sultán&Liška jr.

Máme rádi muziku a papežovy lidi

Všecko zdárně pokračuje, už si na sebe všichni tři začínáme zvykat, nás přestává děsit řev, Doru přestávaj děsit moje písně. Dneska jsem ji podrobil dvojkombinaci Už se ten tallinskej rybník nahání - Široký hluboký ty vltavský tůně, a snášela to docela dobře. Vodní tematika má vůbec docela úspěch, třeba Kapitán pejsek od Vltavy je celkem oblíbený kousek (můj oblíbený kousek, u ní se to ještě úplně nepozná). Pětičtvrťové fláky od Dunaje, další vodní kapely, kterou voda vzala, zatím nezkoušíme. Ale konstatujem s Liškou, že se člověku občas vybaví překvapivý věci - mně třeba Ježek a Šlitr... aneb co se v mládí naučíš, v rodičovství jako když najdeš. Dítě prostě bude muzikální, ať chce nebo ne! A pro věčnou památku: Dočetl jsem se onehdy v novinách, že osobní theologický poradce papeže (Polák jakýsi) na základě výzkumu jistého věkovitého jezovity nazřel, že mužové i ženy přijdou sice všichni (pochopitelně) do pekla, ale dostane se jim tam odlišného zacházení, protože hřeší odlišnými způsob...

Evropo, jsme zde!

Přestala se nás dotýkat politická situace. Co je nám do našich milých vyvolených zástupců a jejich šaškáren ve sněmu. Co je nám do trucování toho postaršího hošana na Hradě, co se neumí ani podepsat, když se mu řekne. My, jako naše rodina, my už jsme totiž dávno v Evropě, a bez Lisabonu. Máme to statisticky podložené. Dočtli jsme se, že Češi spotřebují za rok asi 25 litrů vína na hlavu - což je hluboko pod průměrem EU, kde se začíná na pětatřiceti. Přátelé! NAŠE rodina se svou průtočností, již odhaduji na nějakých 50 litrů na (moji) hlavu, je v Evropě již dávno vinnou velmocí a na české pivopije činí posměšné posunky! Freude schöner Götterfunken, Tochter aus Elysium!