Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z leden, 2009

Dora doma

Tak dceru opustila žlutá barva, takže jsme ji nemuseli nechávat v nějakým osvětlovacím zařízení. Chtělo by se napsat, že teď už je to jen na nás, ale ono je to spíš jen na Lišce. Já tu a tam přebalím, pochovám, ale kojit holt nemůžu. A radši to nezkoušim - znáte to: podej čertu prs... Ale s tím čertem to samozřejmě přehánim. Kozorozi jsou prý zlaté děti, a tak i Dora, pokavad nemá zrovna zatražený prdy (prdíky? větříky? větérky?). Ale vytváří si nepříjemný návyk přisát se čistě pro pocit osobní pohody, ne z hladu - takže Liška tráví den s ňadry pohotově... Péče o dítko je zdá se celkem elementární a nevyžaduje intelektuální investice. Ovšem ani intelekt nijak nestimuluje (Liška by mohla povídat) - zato ale prudce rozvíjí naši muzikálnost. Ukazuje se, že Doru lze poměrně dobře upoutat a leckdy i uklidnit zpěvem... takže i Sultán shledává útržky slyšených písní (většinou tak první dva verše z písní z filmů pro pamětníky) a činí to, čeho veřejnost nebývá svědkem: "A teď tu naši, co,

Letmá poznámka

Psal bych, ale v Noře není internet, a do Prahy se snažim jezdit co nejmíň. Řidič, ten tvrdý chleba má, zvlášť taková brzda jako já. Dneska to v Říčanech docela vázlo. Dora juž doma, a když jí sleze žlutá barva, tak i zůstane. Pokud jde o mě, je to stejný jako s porodem: nečekal jsem, že mě to tak vezme. Jistě není třeba rozvádět. Včera jsem na ni asi deset minut v kuse mluvil. Kdo mě zná, ten ví, že to už něco znamená. Dokonce jsem sám sebe přesvědčil, že už ví, kdo jsem. (Ten s tou věcí přes oči, kterej nemá mlíko, ale celkem ohleduplně převlíká a chová.) Nastává ta pravá doba přečíst jí se tam nějakou hodnotnou poezii.

S čím kdo zachází...

No prosím. Předčasné a velmi blbé předbíhavé haiku si vybralo svou daň. Dora se narodila o tejden dřív. Nezahrávejte si s budoucností! Pro ty, kdo to snad ještě nevědí: 10. 1. t. r., 6.45 hod., 3,39 kg. Nemám možnost přímého srovnání, ale podle všeho to šlo rychle a hladce. Beze studu doznávám, že mi tekly slzy a vůbec. Během první doby porodní jsem tam byl vcelku k ničemu (příručka Partner u porodu se ukázala jako bludná), ale pak už to bylo jiný a jsme myslím všichni tři rádi, že jsme tam byli všichni tři. Reportáž z celé akce příště.

Nepíšem, máme moc práce

Tady to povážlivě usíná. Asi nás pohlcuje dění. Vánoce i přelom roku ve znamení budování nové nory. Převážíme věci autem. Sultán pracuje rukama... onehdy namontoval lustr... ale nejlíp mu jde sekání do zdi. Buch, křach! Smontoval postel. IKEAaajaj. Nejvíc toho ale stejně udělal Liščin otec. Do toho permanentní nervozita, že už už bude třeba vyrazit po zasněžené státovce do porodnice. To bude jízda! Prej už by to ani nebylo předčasně, kdyby to přišlo málem dva tejdny před termínem. To bude jízda... Nora opatřena pravými thonetkami z brněnské univerzity. Echt i se zkamenělými žvýkačkami z počátku století. Zvažoval, že jednu ochutná, nakonec ji jen odsekl dlátem. A jedno předčasné blbaiku: Dora už je v nora v Hora.