Kmotra liška & Sultán Tyrl

Byli tam všichni, i Havel, a kdekdo o tom napsal. Tak to musim taky, nenechám se přece zahanbit. Tak za prvé ten sál je příšernej. Sice je tam dobrej zvuk a z každýho sedadla je skvěle vidět, akorát genius loci nedá člověku zapomenout, že každý to sedadlo bylo konstruovaný na míru průměrný prdeli krajského delegáta strany. No nic. Trojí kontrola (bágly, občanky, vstupenky) taky nic moc, ale šlo to celkem plynule a kulturisti u vchodu byli zdvořilí - akorát to trvalo dlouho; byl jsem tam hodinu a půl před oficiálním začátkem a měl jsem tak spoustu času na záchvaty úzkosti, že mě konfrontace s legendou mého "mládí" (kdy jsem prvně slyšel Bone Machine? před čtrnácti lety?) uvrhne do deprese. Legendy by možná měly zůstat legendami, aby bylo kam vzhlížet. Ježíš K. ví dobře, proč si ten druhej příchod tak šetří. Nicméně ke ztrátě aureoly nedošlo - byl jsem od pódia tak daleko, že bych si nejspíš nemusel všimnout, kdyby ten koncert promítali na plátno. Z Tomova obličeje byla bledá s

Všude se teď píše o Bathory. Já na to nepudu. Jednak recenze hovoří až příliš výmluvnou řečí, jednak jsem s Jakubiskem dávno skončil. Viděl jsem několik jeho filmů, a všechny byly o tomtéž. Vtáčkovia, siroty a blázni byli o tom, jak dva chlapi milujou jednu ženskou. Sedím na konári... bylo o taky tom, jak dva chlapi milujou jednu ženskou, Hrubešovou. V Lepši je byť bohatý... nastala změna: bylo to o dvou ženskejch, co milujou jednoho chlapa. Tisícročná včela byla extenzivní varianta téhož: všechny ženský milujou jednoho Dočolomanskýho, a Bára Štěpánová ukazuje koprsa. Sexuální kombinatorika pak dospěla k nepřekročitelnému vrcholu, ne-li vyvrcholení, v Post coitum (neviděl jsem), kde to dělá doslova každej s každým. No a odtud už se prostě nedalo jít dál ani s třistapadesáti melounama... Viděl jsem v telce Hulka, film, kterej podle všeho nemá nikdo rád. Znal jsem to jen z recenzí, že prej je tam moc psychologie a málo akce či co. Mně se to docela líbilo, mělo to vynikající obrazovou sl

A je to tady, průjezd zvrhlou křižovatkou na Olšanský s odbočením vlevo, pěkně se řadím, najíždím, vím, kdo má přednost, tramvaj zezadu nejede, zepředu jen auta, je tam nějaká blbá vohrada, nevidím, najíždím si, instruktor dupe na brzdy - najel jsem si moc, panikařím, rozjíždím se, instruktor dupnutím zabrání řetězové havárii, pomóc, instruktor šlape na plyn a jsme pryč... Příště lépe. Je prostě třeba udržovat instruktora ve střehu, aspoň neotupí. Spojka a jiné součásti motoru dostávají kapky, ale s opotřebením vozového parku snad autoškola počítá. Na mě tam budou ještě dlouho vzpomínat.

Na dnešek jsem měl sen, kterej ukázal, že to se mnou asi není tak docela v pořádku. Jako dítěti se mi jednou zdálo, že mám plnou skříň angličáků, a když jsem se probudil a hledal je, tak nic. Trauma. Teď se mi zdá o antikvariátech... Dneska třeba jsem ve snu kdesi objevil hned dva svazky Holanových Spisů (mám pochopitelně na mysli první vydání z Odeonu, ilustrované, s barevnými přebaly, typo Hlavsa... obtížně dostupná záležitost, tak jednou do roka se svazek najde, v Liberci, v Karlíně, v Pardubicích...). Ve snu jsem zaplesal, kompletovat ediční řady je totiž taková moje libůstka, navíc cena byla velmi kulantní... Tedy ze svazků I (Jeskyně slov), III (Lamento) a IV (Na celé ticho), jež mi schází, jsem objevil jedničku a čtyřku - ale jak se sen odvíjel (byl to velmi podrobný sen), zjistil jsem, že jednička má sice správnou barvu přebalu (zelenou) i název, ale špatný formát; dokonce tam byla vepsaná poznámka "chybí gramofonová deska", která ovšem u Spisů VH nebývá nikdy - takže

Byl jsem včera na Staromáku na Bohemia Jazz Fest, který pořádá Rudy Linka a hrajou tam i světový hvězdy. Letos dovezl svýho kamaráda Johna Scofielda, na toho jsem se těšil, protože je to blázen, hraje na kytaru jako nikdo a je to velká zábava i pro nás, co jazzu nerozumíme. Potud pohoda. Letos se ale hlavní sponzor, pan Pilsner Urquell, potřeboval nějak víc zviditelnit nebo co, a tak založil cenu, která se jmenuje nějak jako Bohemia Jazz Fest Pilsner Urquell Award (fakt fest název), a nacpal ji Scofieldovi. I to by mohlo být OK, kdyby tomu dokázali dát důstojnou formu - což ale nejspíš nejde, když cenu předává nějaká korporace. To bylo tak: nastoupil Linka (za "Jazz"), Bém (za "Bohemia") a nějakej Mike (za "Pilsner"). Bémovi se dostalo pěkného pískotu, ale asi je zvyklej. Mike vystoupil za naše pivo, které se přece nejmenuje Plzeňský prazdroj, ale Urquell , proto za něj proboha nebude mluvit nějakej Čech, to dá rozum. Scofield obdržel umělecké dílo (taky d

Pořád mě ještě nevyhodili z autoškoly. Asi nemůžou. Ale můj instruktor by nejspíš rád. Musím v jeho očích vypadat jako naprostý idiot, kterému se něco třikrát řekne a on to stejně počtvrtý udělá blbě, kterej nechápe koncept semaforu, nedokáže řadit, aniž by zároveň točil volantem, nenávidí chodce a bojí se ostatních aut. A má pravdu - na papíře je vše krystalicky jasné a na testy bych moh jít z fleku. Ale reálný provoz, to je jiná káva. Onehdy jsem prý projel na červenou křižovatku U Bulhara (no jo...), čímž jsem si solidně zadělal na kariéru silničního piráta. Já jsem tam ovšem žádnou červenou neviděl... Inu, naprostý idiot. Tento pocit jsem měl naposledy na vojně. No ale trochu se to zlepšuje. Jedu pomalu, hryžu ret, jsem napjatej jak struna a zadělávám si na vředy... pak zpanikařim a moje nezautomatizované reakce uštědří autu pořádnou ťafku a motor chcípá na zelený. Ale ještě pořád žádní zranění, ještě pořád se jede.

Tak nejdřív staropramen: slogan má variantu "kdys naposled udělal něco jinak", což je snad ještě větší záhada. Já jsem třeba při první jízdě v autě v jednom kuse dělal něco jinak (třeba se rozjížděl na dvojku nebo nedal přednost cyklistovi zprava - se vejde, né?), a myslíte, že následovala nějaká pochvala nebo snad pivo? Prd. Po tý jízdě jsem si pochopitelně připadal jako naprostý idiot, ale zas na druhou stranu se mi uzdálo, že to snad nakonec nebude tak těžký... zvládli to jinačí trotli, přece. Jo a ten pilotní průkaz - sto šedesát tisíc... takže snad jindy. Nicméně po první jízdě ve voze nahlížím spoustu výhod letecké dopravy - nemusíte třeba dávat pozor na chodce.