Kmotra liška & Sultán Tyrl

Venku je krásně, každej normální člověk se na všechny směje, ale maloměstský jedubáby na to nedbají a zpívají dál svou kolovrátkovou píseň. Cikáni a Vietnamci, táhněte odkud jste přišli, hnát vás odsud vidlema! Tož Vietnamci by mohli, kdyby chtěli, ale kam Romové? Do Indie nebo na Madagaskar, bábám je to fuk. Dnes mi jedna taková zkazila ráno, když jsem musela její socioekonomické rozbory poslouchat ve frontě na rohlíky. A víte, že ty Vietnamci koupili tady kousek další barák. A opravujou ho. Paní, to mi řeknětě, kde na to berou. Zloději to sou. Český lidi makaj, a nemaj ani na uživení rodiny. A Vietnamec hned barák. Hnala bych je, vodkud přišli. Postřílet je málo. Prodavačky vědoucně přikyvujou, já se úplně konsternovaná ani nezmůžu na nějakou poznámku. Moje stará bolest. Pět minut poté bych jí to panečku uměla nandat. A tak aspoň napravuju kosmickou rovnováhu a myslím na skvělý vietnamký zelináře, který vedou celoročně mangold, čerstvý lišky a nepovadlý bylinky, myslím na zdejšího vi

Když jsme se před časem odstěhovali do kutnohorské nory, zanechali jsme v Nusli garsonku. Teď v ní bydlí potetovaná kočička, loni tam sídlila přátelská paní s dcerou. V mezidobí mladý muž se svou dívkou. Toho jsme museli vyhodit. Zachovali jsme se velmi asertivně, na naše poměry; jenže celá ta věc se táhne doteď a je to tak divná a nepříjemná historie, že stojí za to ji zaznamenat (anebo naopak historie zcela typická, která ukazuje leda tak naši / moji přehnanou dobrotivost). Pan P. jako nájemce měl zaplatit při nastěhování dva nájmy najednou. Zaplatil jeden a velmi slušně požádal, jestli by ten druhý mohl složit o pár dní později. Jelikož působil jako rozumný, zdvořilý člověk, který ví, co se patří, a jeho slečna taky tak, svolil Sultán k odkladu. Tož tak: a za pár dní to bude už pěkné tři měsíce, co nám pan P. ty prachy visí. Tedy ne všechny, dvě třetiny té částky se mu asi tak měsíc po nastěhování podařilo schrastit. Za další tři neděle (asi tak) plné omluv a domluv dostal výpověď,

...ale beze mě. Jel jsem onehdy na Kolín a potkal billboard s vyretušovaným Paroubkovým šklebem, který pravil "BOJUJI proti poplatkům u veterináře". V pozadí tuším psí smečka. Na Kolín se jede devadesátkou, já se většinou úzkostně soustředím na řízení, tak jsem si jen pomyslel něco o snadných cílech a debilovi, doma jsem se o tom zmínil Lišce a pustil to z hlavy. Na druhý projetí už mi to začalo bejt trochu divný, ale ona celá volební kampaň je dost absurdní (socdem prej spočítala, kolik stojí chřipka, panejo). Pochopitelně to musela být Liška, kdo mě upozornil, že to asi nebude origo socdem afiš. Definitivní utvrzení přinesl dálnicový billboard, kde Paroub bojuje proti "mlžům, plžům a hlavonožcům", což jsem ani ve stodvacítce nepovažoval za skutečné volební heslo. Liška měla čas si ten plakát i prohlídnout, prej moc pěkný. Čili jsem šťasten, že na Kolínsku, v Rathově kraji, panuje i nadále zdravý rozum. (Z)dravý rozum osvědčil též Petr Čtvrtníček, když odkázal do p

Jelikož opět jedu na červeném (řadové španělské, ovšem vydařené, v Bille v akci), pociťuji nutkání trochu rozvinout poznámku o Bondech v předešlém dvojzáznamu. Je sice trochu brzo na nějakou bilanci, protože poslední DVD je ohlášeno až na květen, ale už teď je jasné, že záměr skoupit všech dvacet starých dílů byl promyšlený a přínosný. Pro mě je asi kanonickým Bondem Brosnan, ty starší věci jsem viděl jen namátkově v televizi - velké mezery. (Oba díly s Craigem jsou samozřejmě vynikající, ale je to trochu jiný žánr.) Takže teď jsem zjistil, že i Timothy Dalton byl velmi obstojný. Co bude dál? Roger Moore sice natočil nejvíc bondovek, ale podle těch dvou dosavadních, co jsem viděl, jsou jeho díly dohnané do absurdní polohy. (Něco jako Pane vy jste vdova - celé je to bizarní, ale tak dobře vymyšlené, že se nad tím nikdo nepozastavuje.) Vyhlídka na vraždu, kde je už Moore dosti postarší, je strašlivá (padouch chce dosáhnou světového monopolu na výrobu mikročipů tím, že zatopí Silicon Vall

Není nad to, mít technicky zdatnou ženu, že? Tímto publikuji Sultánův zdánlivě ztracený vyd(a)řený text; have a good read! To jsem si teda nepomyslel, že to už je víc než měsíc. Asi to bude tím facebookem, člověk zapíše status a připadá si, že víc ke dni nemá co říct. A obvykle to tak je. Viděli jsme včera vzrušující film Julie a Julia. Pro nezasvěcené, nešlo o lesbické porno, ale o film o vaření a blogování. Obojí inspirativní. My bychom taky měli témata: Bond (na stánkách po 77 Kč, jedu v tom), vyjadřování sportovních komentátorů (želízka a jiné cenné kovy), teleshoping (35 nebo kolik let jsem byl neotřesitelně přesvědčen, že v hudbě neexistuje nic horšího než dechovka. Eva a Vašek a jim podobní mě trochu zviklali, ale teprve nedávno jsem poznal Zlo a zastřel jsem si tvář - ano, je to Maxim Turbulenc. Tři tlustý otlemenci, který neuměj ale lautr nic, ale přesto v tomto světě dokážou prosperovat a tloustnout. Vlastně je to povzbudivý...). Ale kde proboha vzít ten zicflajš? Nesmíme zap