Kmotra liška & Sultán Tyrl

Někdy to na mě přijde. Otevřu noviny... v lepším případě jen žasnu. Jako teď. Kácení alejí, protože řidiči chlastaj víc než loni a víc narážej do stromů. Komunistický učitelky dějepisu. Bordelpapá a bejvalej udavač na čelný pozici v socdem (ale na tom asi neni nic divnýho). ČT, která má rozpočet sedm miliard, ale na výrobu programu dává jen dvě a půl. Záhlavec za sto tisíc (to nám ta inflace pokročila, což? Já pamatuju, kdy to bylo zadarmo. Teda aspoň mně máma nic neplatila. Nebo že by mi to ukládala na sporožíro?) Nebo teď zas Bém: zajel se podívat do Liberce, byl nesmírně příjemně překvapen a bere to jako důkaz, že bychom zvládli i tu olympiádu. Že tam nepřišli lidi, že sněhu bylo dost jen náhodou, že tam protekly miliardy kdovíkam, že je celej Liberec nasranej, že tam padaj trestní oznámení - to jsou jen takový chybičky. A Bém je mimozemšťan. Jiný vysvětlení nemám, protože blbej, blbej von přece není?

Nemůžu se nepodělit o svou nejoblíbenější chybu z překladu, který právě polepšuju: "Kočár byl tažen šestispřežím koní. Na prostředním koni prvního páru seděl lokaj." To snad ani nemůže bejt náhoda nebo tupost, to museli udělat schválně.

Všecko zdárně pokračuje, už si na sebe všichni tři začínáme zvykat, nás přestává děsit řev, Doru přestávaj děsit moje písně. Dneska jsem ji podrobil dvojkombinaci Už se ten tallinskej rybník nahání - Široký hluboký ty vltavský tůně, a snášela to docela dobře. Vodní tematika má vůbec docela úspěch, třeba Kapitán pejsek od Vltavy je celkem oblíbený kousek (můj oblíbený kousek, u ní se to ještě úplně nepozná). Pětičtvrťové fláky od Dunaje, další vodní kapely, kterou voda vzala, zatím nezkoušíme. Ale konstatujem s Liškou, že se člověku občas vybaví překvapivý věci - mně třeba Ježek a Šlitr... aneb co se v mládí naučíš, v rodičovství jako když najdeš. Dítě prostě bude muzikální, ať chce nebo ne! A pro věčnou památku: Dočetl jsem se onehdy v novinách, že osobní theologický poradce papeže (Polák jakýsi) na základě výzkumu jistého věkovitého jezovity nazřel, že mužové i ženy přijdou sice všichni (pochopitelně) do pekla, ale dostane se jim tam odlišného zacházení, protože hřeší odlišnými způsob

No tak jsou to zlatý děti, Kozorozi, jsou, ale mohly by mít tišší reproduktory... aneb opět jsme předběhli současné události, a realita nám vytírá tento... zrak. A to jsem prosím dva dny v tejdnu v Praze, to Liška s ní je furt! No s Dorou. A Dora řve. Já vím, že děti maj řvát. Liška to taky ví. Ale je to frustrující. Ta bezmoc. Mlíko nepomáhá, songy nepomáhaj (zejména ty moje), zavinovačka-bondáž nepomáhá, houpání nepomáhá, jízdu autem jsme nezkusili, to bych zase strádal já. A Dora řve. Jesli jí sakra něco nejni? Rodiče propadaj nervozitě a řvou na sebe, jelikož běžná hlasitost nepostačuje. Sultánovi se svírá žaludek, Liška si hryže nohu. Co děláme špatně? Jistě, my víme, že nic, ale stejně... V nouzi nejvyšší jsme jakožto rodina knihy sáhli po literatuře. Super. V jedný příručce je těžko uvěřitelná rada, že se může zkusit pustit hučení fénu nahraný na kazetě nebo rovnou vysavač. Nevim, jestli to má to dítě zabavit, nebo prostě přehlušit. Ale jeden titul, s titulem Dítě pláče - co dě

Je třeba uvést na pravou míru jeden detail, který zmínila onehdy Liška: řečený Haderer, autor Života Ježíše , což je skutečná ozdoba nejen naší bibliotéky, není jeden z proslulých německých teologů, kteří po druhém vatikánském koncilu tolik přispěli k modernizaci katulického světonázoru - tak hluboko jsme skutečně po porodu zatím nedospěli. Je to brilantní karikaturista, kterého v Čechách jeden čas stíhala hluboká nepřízeň jakýchsi samozvaných koniášů, a pak se to všechno propadlo do Levných knih a zapomnění. A proč to máme na záchodě? Nu protože z toho učůráváme. A co ještě máme na hajzlíku? No třeba Almodóvarova Patty Diffusa, venuše záchodků se vcelku nabízela. Pozorný čtenář nalezne též apoteózu tradičního japonského záchodku v jedné knížce od Tanizakiho. Příhodná je i edice Jen ne nuda! (ta u nás zakotvila v důsledku Liščiny akademické činnosti). A tak dále. Délesedící čtenář se prostě nemusí snažit umotat z prdu kuličku, a může se začíst do hodnotné literatury; spojit příjemné s

Aby to nevypadalo, že u nás stále vládne nějaká rodinná idyla a že jsem dokonale vymydlená žurnálová matka, která se na návštěvy usmívá v nažehlené blůzce s čerstvě upečeným koláčem ve vypiglované kuchyni zatímco vzorné dítko v suché plíně si spokojeně brouká v postýlce...:-) Vážení, není tomu tak, jako všichni prožívám dny skvělé, dny horší a dny, díky nimž si dokážu na chvíli uvědomit, proč jsou některé novomatky zralé na blázinec. Nejde o namožené hlasivky, které utrpěly tím, že jsem si bez tréninku tři hodiny hrála na jukebox, ani o nemyté talíře, ani o seznam úkolů, z nějž jsem dnes opět neodškrtla ani jednu položku, ani o záda zničená věčným nošením. To spíš ten pocit, že dny úplně splývají, že nevím, jestli je úterý nebo pátek, večer nevěřícně sedím a divím se, jak den zase utekl, aniž bych co hmatatelného vykonala, a to bylo před chvílí ráno. A zítra zas. A pak taky. No jo, eště že si člověk může zazpívat s Burianovými ženami: "A jak se pořád máš? Na dovolené... To bych ta

Sultán tady kdysi sliboval porodní reportáž a kde nic tu nic. Nejspíš ho zaměstnává ta přemíra poporodních rodičovských zážitků a ještě víc pořádání za dekády nashromážděných knih do našich nových knihoven, pěkně podle edic, barev, velikostí, témat... případné návštěvy upozorňuji obzvláště na unikátní WC knihovnu s klozetovou literaturou. Mě například na toaletě potěšila četba z Hadererova Života Ježíše. Ale zpět k tématu. Porod. Shrnula bych to slovy našeho věrného čtenáře Zapatita: taková horší zácpa. Zapatito to určitě mínil s dávkou nadsázky snaže se utišit předporodní úzkost prvorodičky, ale nakonec se trefil nejpřesněji ze všech. Připouštím, že jsem nejspíš měla štěstí, ale rodit děti mi po prvním úspěšném pokusu nepřipadá nijak zvlášť bolestivé ani nepříjemné. Sečteno a podtrženo, celý proces od první slabounké kontrakce až k Doře v náručí trval sedm hodin, z toho teprve poslední tři hodiny mi daly skutečně zabrat. Víc než stahy mě zaměstnávala nevolnost a vlastně celou dobu jse