Se zážitky v koncích

Je to smutný, ale když tak přemýšlím, co je za poslední měsíce novýho, nemůžu na nic přijít. Děti rostou, přibyly zuby, modřiny, dovednosti a slova, ale to se tak nějak rozumí samo sebou a já už leckdy ani nemám sílu to registrovat. (Jó, ovšem, když mi tuhle malá liška ležíce na gauči spiklenecky oznámila "je mi nějak poklidno", tak jsem to nezapomněla).
Jsme se Sultánem čím dál unavenější, já už spíš na samým pokraji kolapsu, s rozumem v koncích a zaznamenáníhodných zážitků tímž pádem věru není mnoho. Vrcholy mého léta jsou následující:
Navštívila jsem dvě svatby, obě povedené, na obou jsem se dojala a na obou jsem si připadala stará.
Při procházce českobrodským hřbitovem jsem s úžasem pozorovala velkolepou hrobku podsvětního bosse Františka Mrázka. Vypadá to, že na pořádnou funerální architekturu se dneska zmůžou už jen cikáni a mafiáni.
V Říčanech jsem viděla řeznictví pojemnované Krůtí nebe.
Zjistila jsem, že v trafikách se prodává časopis Kapr a jeho svět (mezinárodní kaprářský magazín).
Dozvěděla jsem se z vyšších míst, že existuje cosi jako homosexualismus.
Došlo mi, že na vyšších místech se pěstuje hovadismus.
To je asi tak všechno. Vzhledem k tomu, že za pár týdnů nastupuju do práce, bude hůř. Těšte se na zprávy z ČTK! Ty budou mít šťávu.